|
|
HLA typizace v klinické praxi - využití k testování predispozic k onemocněním autoimunitního typu
VESELÁ, Dominika
Autoimunitní choroby potřebují ke svému vzniku a projevu souhru vnitřních faktorů (genetických) a vnějších faktorů (environmentálních). K zásadním genetickým parametrům patří HLA alely, jejichž nosičství souvisí s výraznou predispozicí ke vzniku konkrétního autoimunitního onemocnění. Tato diplomová práce se zabývá problematikou autoimunitních chorob asociovaných s HLA systémem, přičemž praktická část se zaměřuje na vyšetření predisponujících alel souvisejících s celiakií, jakožto jedním z nejrozšířenějších autoimunitních onemocnění, kterým se zabývá řada vědeckých týmů, přesto v České republice chybí dostatek populačních studií věnujících se této nemoci. Díky datům získaným z genetické laboratoře GENLABS s.r.o. v Českých Budějovicích, ÚHKT a VFN v Praze bylo možné se takovouto populační studií zabývat.
|
|
|
Transplantace ledvin - shoda mezi dárcem a příjemcem ve FN Hradec Králové
Moravcová, Lucie ; Řeháček, Vít (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
7 ABSTRAKT Autor: Bc. Lucie Moravcová Školitel: MUDr. Vít Řeháček Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Název diplomové práce: Transplantace ledvin - shoda mezi dárcem a příjemcem ve FN Hradec Králové Cíl práce: Zjistit shodu v HLA antigenech, krevní skupině, věku a pohlaví mezi příjemci a kadaverózními dárci ledvin, kteří byli v letech 2013-2018 typizováni na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové. Metody: HLA znaky kadaverózních dárců byly vyšetřeny pomocí PCR-SSP metody. Vyšetřovány byly lokusy HLA-A*, HLA-B* a HLA-DRB1*. Výsledky: Mezi lety 2013 a 2018 bylo vyšetřeno 97 kadaverózních dárců. Celkem 98 ledvin od nich získaných bylo následně transplantováno 98 příjemcům ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Mezi kadaverózními dárci bylo 60,2 % mužů, mezi příjemci bylo 63,3 % mužů. Nejvíce dárců, stejně jako příjemců, se nacházelo ve věkové kategorii 51-70 let (50,0 % resp. 59,2 %). V souboru dárců byly nejčastější diagnózy spojené s poškozením mozku (66,3 %), nejčastější příčinou selhání ledvin v souboru příjemců byla chronická zánětlivá onemocnění ledvin (41,8 %). Shoda v krevně skupinovém systému AB0 byla dodržena u všech 98 transplantací (100,0 %). Shoda v RhD antigenu byla dodržena u 74 transplantací (75,5 %). Nejčastěji bylo dosaženo shody v 1 ze 6 HLA znaků (34,7...
|
|
|
Role B buněk v transplantačních reakcích
Brožová, Jitka ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Hlavním problémem při transplantaci ledvin je vývoj celulární a protilátkami zprostředkované (humorální) rejekce. Za poslední desetiletí, díky zlepšení účinnosti imunosupresivních léků, došlo ke zlepšení prognózy na přežití transplantovaných orgánů. Nicméně, humorální rejekce stále zůstává velmi závažným problémem u rizikových pacientů, protože může trvale poškodit štěp. Vzhledem k tomu je nutné již před transplantací rozdělit pacienty s vysokým a nízkým rizikem vzniku protilátkami-zprostředkované rejekce. Současná imunogenetická vyšetření před transplantací zahrnuje, kromě HLA typizace, detekci panel-reaktivních protilátek pacienta. Avšak ta neposkytuje informaci o B buňkách, které se účastní humorální odpovědi příjemce ledviny. Z toho důvodu se předložená diplomová práce zabývá analýzou B buněčné reaktivity a její regulace u transplantovaných pacientů. V této retrospektivní analýze jsme zkoumali hladiny faktoru regulující funkci B lymfocytů (BAFF). Z dosud publikovaných prací vyplývá, že BAFF by mohl sloužit jako marker humorální rejekce. Dále jsme se zaměřili na B lymfocyty a jejich schopnost produkovat protilátky pomocí metody IgG ELISpot (Enzyme-linked immunosorbent spot). V literatuře se uvádí, že IgG ELISpot by mohla predikovat produkci protilátek a tudíž predikovat riziko vývoje humorální...
|
host ::
RSS.